Marek Vojtěch Řezanka
Co nás vytáčí…

Svět, jenž jsme znali, v prach se promění
Otázka pak zazní: Co vstane z popela?
Radují se blázni, že doba dospěla
k rozpadu skály
když jsme skloněni
 
Co bylo zřejmé, náhle pomíjí
Každý krok je těžký, když zem se propadá
přesto jdeme pěšky
ohradou pro stáda
V paměti mějme, že jsme kopií
 
 Kopií doby, která právě zuří
neschopná dobýt hrady bez cimbuří
každý pak řečí mluví jinačí
 
 Izolováni chytáme se stvolů
něco nám brání vlně čelit spolu
co na nás klečí
co nás vytáčí…