V uplynulých dnech se dožil významného životního jubilea
Mgr. Ivo Chmelař, D.L., jehož role nejen v regionálním
kulturním životě zanechává určitou výraznou stopu.Narodil se
sice v Praze, jak sám říká „na pokraji pravěké pláně,
pamatující ještě to, co bylo před Prahou“, źil pak čtvrt
století poblíž rilkovského zámku ve Veleslavíně a Zeyerova
domu v Liboci, poblíž magické pečeti Hvězdy, což vše
předznamenalo jeho budoucí život a jeho vnímání světa,
plynutí času, historie a dechu dávných dob – jeho působení v
našem regionu lze ovšem chápat i jako přirozené prodloužení
inspirativní krajiny prastarých českých mýtů a legend,
ve které strávil dětství a mládí. Je tedy také příznačné, že
sice vystudoval práva na UK v Praze, ale posléze se ještě
věnoval zahraničnímu distančnímu studiu zejména indoevropských
jazyků, mytologie a religionistiky.
Rozsáhle cestoval „od Gibraltaru po Tokio“,
charakteristicky se v jeho dílech prolínaly zvláštním
způsobem prožitky a inspirace těchto „exotických“ krajin a
„krajiny domova“.
Mnoho úsilí věnoval také spolkové, přednáškové, studijní
a publikační činnosti v uvedených a souvisejících oborech. Byl
a dosud je členem některých studijních a humanitárních
společností, v ČR a v Itálii a také dlouholetým členem
Severočeského klubu spisovatelů,
Proto se také výrazně účastnil mnohaleté a rozmanité
činnosti tohoto druhu ve městě svého dlouholetého působení:
činnosti literárního Modrého klubu a klubu japonské poezie
formy haiku Kagecu, byl spoluorganizátorem kulturních
festivalů, pořádaných v místní Galerii Ve dvoře, hovořil i na
vernisážích tamtéž a v dalších zdejších výstavních místech.
Přednášel zejména o asijských tématech v knihovně v
Litoměřicích a v Roudnici nad Labem a ovšem také v Praze,
např. ve Společnosti Národního muzea. Podílel se pochopitelně
i na akcích Severočeského klubu spisovatelů.
Publikoval četné články v tuzemských i zahraničních
(zejména francouzských a italských) časopisech a ročenkách,
stejně jako v pražském i litoměřickém Almanachu Máj 2000,
navazujícím na jubilejní literární soutěž a – v poslední době
– v pozoruhodném almanachu bratří Květoňů Kubinstadt, stejně
jako v četných sbornících Severočeského klubu spisovatelů.
Žil v Litoměřicích více než dvacet let, vlastně se do nich
opakovaně vracel, jako také znovu v současné době. Věnoval jim
značnou pozornost i ve svých zdánlivě „fantaskních prózách“,
v nichž se ale spíše prolíná svět nových mýtů s prožitou a
pečlivě odpozorovanou vícevrstevnou realitou tohoto města.
Přestože o něm psal i s jistým evropským pohledem a tak,
jako o něm doposud nepsal nikdo po dobu prakticky dvou století
(a bez ohledu na sice přežívající, ale jinak problematický
pojem „máchovských Litoměřic“), tento charakter jeho prací
– a toto dílo samotné – přímo v tomto městě nevzbudily,
musíme říci dost charakteristicky, téměř žádnou pozornost
– na rozdíl třeba od zahraničí, tedy např. v Itálii. Míníme
tím zejména tři autorovy knihy „Světla na vodách“,
„SAMPO-Návrat do Hyperboreje“ a „Septentrion“, vydané v letech
2006-8 a také dvojjazyčnou antologii Dům u moře/La casa al
mare z roku 2009, vydanou pro festival v „městě básníků“
Lentini na Sicílii…
Autor těchto prací i nyní pokračuje ve své studijní i
literární práci. V posledních letech dopsal celou řadu dalších
próz, které s těmi, co vydal a které chce ještě dopsat, mají
vytvořit větší celek, s prolínajícími se motivy, kaleidoskopem
postav a dějů ve všezahrnující síti plynoucího času.
Autor je přítel rodiny Chmelařů