Marie Dolistová
ZA BABÍHO LÉTA (rondel)

Ještě je světlo, ještě je teplo,
ve stínech večera však dýchá chlad,
plody stromů v trávě probouzí hlad,
proč někde jen klid, proč někde peklo.

Z hnilobných bažin zlo se uchechtlo,
v křovinách se proplétá lstivý had,
ještě je světlo, ještě je teplo,
ve stínech večera však dýchá chlad.

Přilétá vítr z vymknutí času,
touží dohonit odlétlé ptáky,
příslib naděje, když kvetou máky,
nejsi-li, Pane, jak svíce zhasnu.

Ještě je světlo, ještě je teplo,
ve stínech večera však dýchá chlad.