Ilja Bart
Spektra a skvrny
Ke 110. výročí narození Ilji Barta připravila Věra Bartošková z pozůstalosti sbírku aforismů Spektra a skvrny. Napsal je v posledních letech života „do šuplíku“ a nikdy nebyly zveřejněny.
Předmluva:
Kromě poezie, prózy a žurnalistiky básníka a spisovatele Ilji Barta byly občas zveřejňovány aforismy a epigramy na aktuální domácí a politické dění .Oblíbené u jeho přátel, spolupracovníků a stolovníků při náhodných setkání pak byly aforismy každému „na tělo“. Řada z nich si je pak uchovávala a ještě dnes mi sem tam někdo na Severu prozradí, že kdysi tam a tam dostal od mého táty několik milých, trefných a povzbudivých řádků. V tomto předkládaném spisku z pozůstalosti ale zůstaly dosud nikdy nezveřejněné šlehy a nadhledy z posledních nelehkých let života, kdy se niterně uzavíral pouze s poezií a sem tam už niterně svobodný a bez zábran utrousil ve výstižné zkratce tohoto žánru své celoživotní zkušenosti, zklamání, vyznání, mementa, vtipné glosy na poměry 60. a 70. let a během nástupu tzv .„normalizace“. Zůstaly v rukopisech nečekaně mezi básněmi, na útržcích papírů, psané s vědomím, že zůstanou v šuplíku. Byly jistě svým způsobem psychickou autoterapií, zklamáním ideálů během své celoživotní cesty od svého mládí v Duchcově (v rodině prvního ředitele duchcovského gymnázia Julia Bartoška a strýce Theodora Bartoška, anarchisty a přezdívaného na Severu advokátem chudých, svého vzoru), přes střety levicových hnutí za první republiky, účastníka bojů interbrigadistů v občanské válce ve Španělsku, přes nacistické věznice a koncentráky během druhé světové války. Pral se s životem a často v prvních řadách, teď už vážně nemocného a do toho úmrtí syna po těžké nemoci. Koncem šedesátých let a po okupaci v srpnu zavrženého a vyobcovaného kulturními a stranickými orgány z Prahy. A přeci s darem optimismu i v nejtěžších chvílích života. V pozůstalosti tak zůstaly i jeho epigramy z nacistických žalářů pro povzbuzení spoluvězňů, které kolovaly po lágrech, vězňové si je opisovali a někteří potají posílali domů. Ke konci života se vyrovnával s nepřízní osudu a smutkem sem tam črtanými aforismy a epigramy, v nichž často splýval a převažoval básník. S nadčasovým akcentem. A mnohé z nich jako by psal pro pobavení a povzbuzení v dnešní době. I jako odkaz, varování a naději do budoucna. Věra Bartošková (dcera)
Ilja Bart
Aforismy
Rada debutantovi
Chceš získat souhlas redaktorů
a šéfa listu podporu?
Piš o čem chceš -však střez se jako moru
vlastních myšlenek a názorů!
Rada básníkovi
Duch modernosti buď ti vodičem:
dnes v kursu jsou básně o ničem.
Duch doby
V tom je naší doby problém celý:
mít páteř – znamená být zkostnatělý.
Cenzor
V literatuře má role významná je -
jsem tvůrce zámlky a jinotaje.
Spisovatelova meditace
Kdybych smál se – nikdo by mě nečet
chci-li čten být – musím brečet
Ortodox
Podařil se mu znamenitý vtip:
bezprincipiálnost povýšit na princip
Kritik
Qoud licet lovi? non licet boni -
řekl plivnuv do tváře autorovi
Dumka
Až se všichni zadusí slávou -
mně stačí poezie
i kdyby byla slepicí či krávou
Prosba autora kritiku
Strhej mě, příteli, bez citu: jen tak mi zajistíš – popularitu!
Proklamace antilyriků
Bijeme se za svobodu
do vína lít čistou vodu!
Rada spisovateli
Nechceš-li být naznaku
piš v náznaku!
Manifest abstraktivistů
Před abstraktem poklekni,
na konkrétno plivni -
chceš-li být korektní
a objektivní.
Spisovatelova meditace
Kdybych smál se – nikdo by mě nečet
chci-li čten být – musím brečet
Literární
Nikdy nedopustí kritik satiriku těžký hřích:
Smích!
Hedonistická
Prima lex!
pít ex
a sex
Kritika naše slibně se rozvíjí
a nestojí si nijak přeuboze
pouze tři maličkosti schází jí
zásady páteř a mozek!
Byl tak ortodoxní, že vyškrtl sám sebe.
Ve slovech řinčí plech…
Kdo jen mi tohle vybral za pelech?
Vstupoval vždy dveřmi a vyhazovali ho oknem. Provedl sebekritiku.
Vstupuje zásadně oknem a vyhazují ho dveřmi.
Řeč děl má něco společného s řečí evangelia:
obě připravují člověka na věčnost.
Je to citový člověk. Žije jen z citátů.
Dostal trest smrti – in memoriam.
Lékař
Teprv po promoci
vládce nad nemocí
je zcela bez moci
Měl odvahu obětovat své zásady a dobrovolně podstoupit
krutou zkoušku zbohatnutí.
Zimní jitro
Vstává svět – sněhulák
se sluneční hlavou